10 NEJ MÍST KRKONOŠ - co si rozhodně nenechat ujít

Krkonoše jsou jedinými českými horami s vysokohorským rázem. Najdete zde skalní hřebeny, hluboká údolí, vodopády, rašeliniště i voňavé horské louky. Na mnoha místech vás potěší pohled na malebné roubenky a další stavby lidové architektury. Celá oblast je protkána množstvím značených turistických tras a v zimě se mění v ráj lyžařů, kteří si tu užívají na upravených sjezdovkách a běžkařských trasách. Krkonoše jsou hory mnoha NEJ. Podívejte se na ta, která byste si v Krkonoších neměli nechat ujít.

1. Sněžka a Obří důl

Sněžka je svými 1602 m nejvyšší horou nejen Národního parku Krkonoše, ale i celé České republiky. Jejím skalnatým vrcholem prochází česko-polská hranice. Na české straně její svahy sestupují do Obřího dolu, na Úps ké rašeliniště a východní část přechází v Obří hřeben. Na skalnatém vrcholu stojí rotundová kaple sv. Vavřince a nejvýše položená poštovna republiky, Česká poštovna. Spatřit je možné i základovou desku dnes již neexistující České boudy a kamenný trigonometrický obelisk. Sněžka je dostupná pěšky, na kole, na lyžích i lanovou dráhou z Pece pod Sněžkou přes mezistanici na Růžové hoře. Při úpatí Sněžky se rozkládá mohutný Obří důl. Pohled na něj nabízí vyhlídku na tři ledovcové kamenné valy protnuté řekou Úpou, Úpské jámy a Velké a Malé Studniční jámy. V létě se tu daří vysokohorské květeně a v biologicky cenném území Krakonošovy zahrádky roste řada vzácných rostlin. Obřím dolem vede turistická stezka z Pece pod Sněžkou až do Obřího sedla a v létě jím lze vystoupat až na Sněžku. Cesta míjí zbytky kovárny i zajímavost v podobě vodárny, ze které bývala nošena voda na vrchol královny našich hor.

2. Pramen Labe a Cesta česko-polského přátelství

Labe vyvěrá na Labské louce v Krkonoších, v blízkosti státní hranice s Polskem. U pramene Labe se nachází skruž s přítokem a odtokem vody a upraveným vydlážděným okolím, socha alegorie vody, dvojice pamětních desek věnovaných významnému propagátorovi české turistiky v Krkonoších, učiteli Janu Bucharovi a kamenná zíďka s kovovými erby měst, kterými řeka na své daleké pouti k Severnímu moři protéká. Na místě je také rozcestník turistických tras a končí tu červeně značená Bucharova cesta z Jilemnice. Pramen Labe je místo upravené pro turistické účely. Skutečné prameniště leží nedaleko a je nepřístupné. Nedaleko vede tzv. Cesta česko-polského přátelství. 28 km dlouhá cesta s množstvím neopakovatelných panoramatických výhledů směřuje z rozcestí pod Tvarožníkem po česko-polské hranici a v její blízkosti. Představí vám mimo jiné Sněžné jámy , Mužské a Dívčí kameny, Malý Šišák či Sněžku. Jde již o celodenní výlet. Nezapomeňte si tedy vzít batoh se svačinou a dle počasí i s náhradním oblečením.

3. Špindlerův Mlýn a Labská přehrada

Špindlerův Mlýn se rozkládá v údolí řeky Labe při soutoku s Dolským potokem. Je oblíbeným střediskem Krkonoš, které po celý rok nabízí aktivní odpočinek a možnost sportovního vyžití. Okolní svahy jsou ideální pro milovníky lyžování. Nejvýznamnějším centrem zimních sportů ve Špindlerově mlýně je lyžařský areál ve Svatém Petru , dalšími jsou Medvědín , Horní Mísečky, Hromovka a nejnovější Labská. V letní sezóně je město ideálním výchozím místem pro turistiku a cykloturistiku. Častým cílem je nedaleká Labská přehrada, která se nachází na okraji města. Překlenuje ji 120 m dlouhý silniční most s nejvyšším pilířem vysokým 30 m.

Strmé přehradní břehy a absence potřebného zázemí sice neumožňují koupání, ale můžete zde zažít netradiční adrenalinový zážitek nazvaný „Přemostění přehrady“. Jedná se o jízdu na laně při zavěšení na kladce v lezeckém úvazku, kdy „proletíte“ podél přehradní hráze ve výšce 25 m nad zemí cestu dlouhou 120 m.

Hotel Olympie	Penzion Monika	Penzion U Komárků	Hotel Bedřiška

Cena od: 620 Kč	Cena od: 490 Kč	Cena od: 350 Kč	Cena od: 700 Kč

4. Sněžné jámy

Mohutné ledovcové kary Sněžné jámy se nacházejí na polské straně Krkonoš. Malá Sněžná jáma na severním svahu je dlouhá 550 m, Velká Sněžná jáma měří 800 m, je více jak 200 m hluboká a na jejím dně se zrcadlí ledovcová jezírka. Protože dnem obou Sněžných jam prochází značená cesta, jsou, byť s trochou nepohodlí, dostupné a nabízí neopakovatelné pohledy z méně známého úhlu. Mnozí turisté se spokojí s pohledem na Sněžné jámy od boudy Wawel, která v současné době plní roli polského televizního vysílače. Je to škoda, protože výhled z druhé strany přináší nezapomenutelný zážitek. Oblast je přístupná hřebenovkou Cesta česko-polského přátelství, která vede kolem Velké Sněžné jámy.

5. Labský vodopád, Labský důl a Labská bouda

Divoké skalnaté údolí Labský důl se rozkládá podél toku řeky Labe v délce 8 km. Na jeho území jsou vodopády, vyskytují se tu alpské loučky a rozkvetlé květiny vytvářejí nádhernou podívanou. Labský je jedním z vodopádů Labského dolu a řadí se mezi naše nejmohutnější. Jeho výška dosahuje 30 metrů. Zabezpečená vyhlídka nad jeho horní hranou nabízí krásný pohled na hlavní vodopád i několik kaskád nad ním. Zajímavou podívanou poskytuje i v zimě, kdy se vlivem mrazu mění na ledopád. Nedaleko stojí Labská bouda, která byla vybudována na místě objektu, jehož historie se začala psát v roce 1830. Tehdejší primitivní bouda byla postupem let upravována a největších změn se dočkala díky hraběti Janu Harrachovi. Byla svědkem postupujícího času i smutné události. V březnu roku 1913 se zúčastnil lyžař Bohumil Hanč mezinárodního závodu v okolí Zlatého návrší a Labské boudy. Doplatil na náhlou změnu počasí, byl nalezen silně podchlazený v místě dnešního pomníčku u Pančavského vodopádu a právě na Labské boudě zemřel. Zlaté návrší zůstává nádherným místem, těšícím se oblibě turistů. Stojí tu Vrbatova bouda, pojmenovaná podle lyžařského závodníka Václava Vrbaty, který se vydal Bohumilu Hančovi na pomoc a rovněž zahynul. V blízkosti boudy stojí mohyla, věnovaná oběma lyžařům.

6. Pančavský vodopád

Pančavský vodopád je svou výškou 148 m nejvyšším v České republice. Nabízí nádhernou podívanou na kaskády, které stékají z Pančavské louky do Labského dolu. U vodopádu je Ambrožova vyhlídka, která otevírá pohled na Labský důl a panoramata východních Krkonoš. Zahlédnete odtud například Lysou horu, Kozí hřbety či Kotel. Pančavský vodopád je dobře přístupný po červeně značené cestě mezi Labskou boudou a mohylou Hanče a Vrbaty.

7. Úpské rašeliniště

Přírodní rezervace Úpské rašeliniště se rozkládá mezi Studniční horou, Luční boudou a Hraničním hřebenem. Tato připomínka subarktické tundry z doby ledové je svou rozlohou téměř 73 ha největším vrchovištním rašeliništěm Krkonoš. Na jeho ploše se nacházejí rašelinná jezírka i vyvýšená místa, tzv. bulty. Typickým zástupcem zdejší flóry je odolná kleč. Rašeliništěm vede dlouhý dřevěný chodníček, jinak není vstup na území dovolen. Ovšem kdo by také udělal nepovolený krok stranou, když mocnost rašeliniště sahá až k 120 cm!

Penzion Kamínek	Penzion Melkus	Hotel Horizont	Penzion Marienka

Cena od: 460 Kč	Cena od: 470 Kč	Cena od: 950 Kč	Cena od: 650 Kč

8. Wielki Staw a Maly Staw

Plesa ledovcového původu Wielki Staw a Maly Staw leží na severní straně Krkonoš na území Polského krkonošského národního parku a dělí je od sebe asi půlhodina chůze. Wielki Staw o rozloze 8,2 hektarů a délce 606 m, s maximální hloubkou 25 m se nalézá v nadmořské výšce 1125m. Menší pleso je ve výšce 1183 m, rozloha činí cca 2,80 ha, a jeho hloubka místy dosahuje více jak sedm metrů. Obě jsou krásně viditelná z hlavního hřebene Krkonoš, kam vede cesta ze Špindlerovy boudy. Pokud se rozhodnete prohlédnout si plesa zblízka a zamíříte přes hranici do Polska, nemělo by vaší pozornosti ujít lázeňské město a zároveň lyžařské středisko Karpacz. Leží na severním úbočí Krkonoš a jeho magnetem je překrásný dřevěný kostel Wang, který sem byl přestěhován z norské vesnice Vang.

9. Janské lázně, Černá hora a Černohorské rašeliniště

Černá hora se výškou 1299 m řadí do rodiny velikánů Krkonoš. Vypíná se nad Janskými Lázněmi, městečkem typicky lázeňského rázu, zdobeným secesní kolonádou. Je vyhledáváno pacienty s obtížemi pohybového aparátu, lidmi prahnoucími po relaxačním lázeňském pobytu, a turisty, kteří jej vnímají jako příjemné výchozí místo pro výlety a horské túry. Z Janských Lázní vede na Černou horu kabinová lanovka Černohorský expres. Na vrcholu hory se nachází lyžařský areál a sáňkářská dráha, která vede od horní stanice lanovky po Zvonkové cestě dolů do Janských Lázní. K Černé hoře neodmyslitelně patří Sokolská bouda, od které se klikatí cesta s výhledy na Sněžku, Obří a Modrý Důl, k hotelu Černá bouda. Kolem něho vede značená trasa k Černohorskému rašeliništi. Prochází jím 3,5 km dlouhá naučná stezka po dřevěných poválkových chodníčcích a rozhlédnout se můžete i z 6,5 m vysoké vyhlídkové věže. Na území rašeliniště se vyskytuje řada vzácných rostlin, které zejména v červenci rozkvétají do překvapivé krásy.

10. Harrachov

Toto významné horské město se rozkládá v údolí říčky Mumlavy. Proslulo lyžařským areálem s monumentálními skokanskými můstky, ze kterých míří za úspěchem naši i zahraniční sportovci. Harrachovský mamutí můstek K180 se dokonce řadí mezi šest největších na světě. Nedaleko centra se rozkládá vyhlášená přírodní památka Anenské údolí se šafránovou loukou. Šafrán bělokvětý tu na jaře rozkvétá v tisících kusů a nabízí nádhernou podívanou. V sousedství protéká říčka Mumlava, jejíž tok na okraji Mumlavského dolu vytváří proslulé Mumlavské vodopády. Voda se řítí malebnou krkonošskou kotlinou a s hlasitým hukotem dopadá ze skalních bloků do hloubky zhruba 10 m. Dole vytváří tak zvaná Čertova oka, která do žulového podkladu vymlela voda s pískem. K vodopádům vede nenáročná modře značená cesta, která míjí muzeum Šindelka s lesnickou a mysliveckou expozicí a restauraci Mumlavská bouda. Za zmínku stojí, že u vodopádu se natáčela scéna filmu Svatební cesta do Jiljí s Libuškou Šafránkovou a Josefem Abrahámem. Z Harrachova si můžete vychutnat jízdu po netradiční železniční trati „Zubačka“ do Tanvaldu. Jízda historického vláčku prochází několika tunely, z nichž nejdelší měří téměř kilometr.